Nejlepší střecha není ta nejzajímavější. Je to ta, jejíž detaily nemusí nikdo domýšlet na stavbě.
Střecha ovlivní cenu, dispozici, podkroví i budoucí údržbu.
Ze staveb se nám osvědčilo jednoduché pravidlo: pokud střešní zlom nepřináší prostor, světlo nebo lepší odvádění vody, je to jen drahá dekorace.
- Jednoduchá sedlová nebo pultová střecha má méně spojů, nižší riziko poruch a zpravidla jednodušší realizaci
- Sklon střechy určuje odvod vody, vhodnou krytinu i nároky na hydroizolaci; ani plochá střecha není bez spádu
- Klasický krov je praktičtější pro obytné podkroví, vazníkový krov pro široký přízemní bungalov
- Plné bednění má smysl pouze tehdy, když ho vyžaduje krytina, nízký sklon nebo statický návrh
- Nejčastější problémy vznikají u úžlabí, prostupů, vpustí, komína a napojení střechy na fasádu
- U bungalovu 4+kk s garáží rozhoduje jednoduché napojení garáže a co nejmenší počet úžlabí
Lidé si často pletou dva rozdílné pojmy: tvar střechy a sklon střechy.
Tvar udává, kolik rovin střecha má a jak jsou spojené. Sklon vyjadřuje, jak prudce střešní rovina stoupá. Uvádí se ve stupních nebo procentech.
Podle sklonu známe zejména ploché a šikmé střechy. Ani plochá střecha ale není dokonale vodorovná. Potřebuje mírný spád, aby fungoval odvod dešťové vody.
Pultová střecha má jednu rovinu. Může mít menší i větší sklon. Proto neplatí jednoduché pravidlo, že každá pultová střecha musí mít víc než 10°.
Při přepočtu se vám bude hodit tabulka s převodem sklonu střechy ze stupňů na procenta. Konečný sklon však neurčuje internetová tabulka. Určuje ho projektová dokumentace domu, místní podmínky a zvolená střešní krytina.
Rozdělení podle sklonu je jednoduché. Plochá střecha má jen malý spád. Šikmé střechy tvoří jedna nebo více střešních rovin: pultová střecha jednu, sedlová dvě, stanová a členitá střecha víc. Sklon střechy ovlivní odvádění dešťové vody, podkroví, výšku obvodových stěn i nosnou konstrukci.
Pro rychlou orientaci se často používá hranice okolo 10°. Plochá střecha má menší sklon, šikmé střechy větší. Nejde ale o univerzální číslo. Minimální sklon vždy určí konkrétní střešní krytina a způsob jejího tesnění.
Při nízkém sklonu odtékají voda a sníh pomaleji, proto rostou nároky na hydroizolaci a odvodnění. Větší sklon zrychlí odtok, ale zvětší plochu střechy, výšku podkroví i zatížení nosné konstrukce.

Sedlovou střechu tvoří dvě plochy spojené horní hranou, tedy hřebenem. Po stranách vznikají štíty. Jde o jeden z nejčastějších typů střech rodinných domů na Slovensku.
Její síla spočívá v jednoduchosti. Voda a sníh mají jasný směr. Krov střechy nemusí řešit množství nároží a úžlabí. Montáž střešní krytiny je přehlednější.
Výhody:
Nevýhody: štítové obvodové stěny je třeba dobře chránit před větrem a deštěm. U širšího domu může střecha vyrůst příliš vysoko nebo může vyžadovat složitější nosnou konstrukci.

Pultová střecha má jednu šikmou plochu. Jedna obvodová stěna je proto vyšší než druhá.
Plusy: jednoduchý tvar, čistý vzhled, dobré odvádění vody na jednu stranu a méně komplikovaných spojů.
Jedna rovina automaticky neznamená nízkou cenu. Rozhoduje její velikost, sklon, tloušťka izolace i nosná konstrukce. Orientační výnos podle sklonu a orientace si ověříte v bezplatném výpočtu fotovoltaického potenciálu PVGIS.

Valbovou střechu tvoří čtyři šikmé plochy. Nemá plné štíty. Ze všech stran ji ukončuje okap.

Polovalbová střecha má štít, jehož horní nebo spodní část zkracuje menší valba. Zachová si část výhod sedlové střechy a zároveň lépe chrání štít.

Plochá střecha má malý spád. Vodu odvádí do vpustí nebo k okraji domu. Namísto klasické tašky ji chrání souvislá hydroizolace.
Velkou výhodou je plná výška místností. Nevznikají šikmé stropy. Střecha může nést technologie, terasu nebo vegetační střechu, tedy zelenou střechu s vrstvou rostlin.
Slabým místem není samotný nápad ploché střechy. Slabým místem bývá špatný detail. Vtok, atika, prostup či napojení na fasádu musí být navrženy a provedeny přesně.
Je třeba pravidelně kontrolovat odvodnění, těsnost a stav povrchu. Při správné skladbě a údržbě však nejde o „střechu, která musí zatékat“. To je mýtus.

Stanová střecha má více trojúhelníkových ploch, které se setkávají v jednom vrcholu. Při čtvercovém půdorysu se často používá i název jehlanová střecha.

Mansardová střecha má na každé straně dva sklony. Spodní část je strmá. Horní je mírnější.

Oblouková střecha nemá klasický hřeben ani rovné šikmé plochy. Nejčastěji ji vidíme na halách a moderních stavbách. U rodinného domu dokáže zaujmout, potřebuje však individuální návrh domu na míru a vhodnou krytinu.
Členitá střecha spojuje více tvarů nebo výšek. Může obsahovat sedlové části, valby, pulty, vikýře i úžlabí.
V odbornějším popisu se setkáte i s názvem složitá, kombinovaná nebo členitá střecha. Všechny tři názvy vyjadřují stejný princip: jedna stavba spojuje více střešních tvarů nebo objemů.
Každý typ střechy má silnou i slabou stránku. Důležité je vědět, za co platíte a co budete udržovat.
Nejjednodušší pravidlo: sedlová střecha vítězí jednoduchostí, mansardová podkrovím, plochá terasou a pultová moderním vzhledem. Členitá střecha stojí víc na konstrukci i údržbu. Životnost ale vždy určí krytina, tepelná izolace a kvalita detailů.
Vybírejte podle priority. Sedlová nebo pultová střecha zjednoduší konstrukci a údržbu. Sedlová či mansardová lépe využije podkroví. Plochá umožní terasu nebo zelenou střechu. Členitá zvýrazní architekturu, ale přidá náklady, napojení a riziková místa.
Střešní krytina musí sedět tvaru, sklonu i krovu. Nestačí vybrat barvu ze vzorníku.
Bitumenové šindele jsou lehké a dobře kopírují členitější tvary. Obvykle potřebují plné bednění. Asfaltové pásy a fóliové systémy se používají zejména u nízkých sklonů a plochých střech.
Každý výrobek má stanovený minimální sklon a způsob montáže střešní krytiny. Při nižším sklonu může být potřeba doplňková hydroizolace nebo těsnější podklad.
Při výběru porovnejte:
Dobrá krytina na špatné skladbě není dobrá střecha. Rozhoduje profesionálně navržená střešní konstrukce jako celek.
Krov je nosná konstrukce střechy. Přenáší hmotnost krytiny, sníh a vítr do stěn domu.
Klasický krov skládá tesař přímo na stavbě. Krokev je šikmý dřevěný hranol, vaznice vodorovný nosník a sloupek jeho podpěra. Tato vázaná střešní konstrukce ponechává volnější podkrovní prostor. Hodí se proto i na obytné podkroví.
Vazníkový krov tvoří prefabrikované vazníkové konstrukce vyrobené předem. Dřevěné prvky spojují kovové spojky. Montáž je rychlá a vazníky dokážou překlenout široký bungalov. Jejich diagonály však zaberou většinu prostoru pod střechou.
Cenu určí až projekt. U klasického krovu platíte více za ruční práci. U vazníků za dopravu, výrobní dokumentaci a jeřáb. Celkový rozpočet lépe ukáže přehled, kolik stojí stavba domu.
Vazníky se nesmí svévolně řezat ani vrtat. Každou změnu musí posoudit statik. Ocelové krovy se u rodinných domů používají zejména při velkých rozponech nebo neobvyklé architektuře.
Rozhodnutí ve zkratce: klasický krov vyhrává u obytného podkroví. Vazníkový krov u širokého bungalovu a rychlé montáže. Konečné řešení určí statik podle rozponu, krytiny, sněhu, větru a polohy nosných stěn.
Bednění, nazývané také záklop, vytvoří pod krytinou nosný podklad. Plné bednění pokrývá celou plochu. Šetrné bednění nechává mezi deskami mezery. Laťování tvoří latě uložené v rozestupech; kontralatě pod nimi vytvoří odvětrávací mezeru.
Plný záklop potřebují například asfaltové pásy, bitumenové šindele a vybrané hydroizolační systémy. Projekt ho může určit i při nízkém sklonu, silném větru, sněhu nebo zvýšeném požadavku na tuhost. U tašky či plechu může stačit laťování, pokud to výrobce povoluje.
Bednění zlepší rovnost podkladu a může zpevnit nosnou konstrukci krovu. Paropropustné membrány získají souvislejší oporu a během montáže se méně poškodí. Bednění však nenahrazuje hydroizolaci, odvětrání ani tepelnou izolaci.
Plné bednění přidává materiál, čas a hmotnost. Šetrné bednění je lehčí, ale nemůže nahradit souvislou oporu tam, kde ji vyžaduje střešní krytina.
V praxi platí: více dřeva neznamená automaticky lepší střechu. Bednění má smysl tehdy, když plní jasnou funkci v celé skladbě střechy.
Plné bednění vytvoří souvislý podklad pro bitumenové šindele nebo asfaltové pásy. Šetrné bednění šetří materiál. Laťování stačí pouze tehdy, když ho povoluje střešní krytina, sklon a projektované zatížení krovu.
Za prvé, vytvoří rovný nosný podklad. To pomáhá krytině i hydroizolaci. Za druhé, spojí krokve do tužší plochy. Střecha pak lépe přenáší účinky větru, pokud je záklop správně navržený a ukotvený.
Za třetí, chrání vrstvy během montáže. Řemeslníci se pohybují po pevnější ploše a paropropustná membrána má souvislejší oporu. Bednění může snížit riziko mechanického poškození fólie.
U plného bednění je třeba řešit vlhkost dřeva a roztažnost desek. Těsné uložení bez potřebných mezer může vést k vydutí. Uzavřená skladba bez možnosti vysychání zase ohrožuje životnost dřevěných prvků.
Střecha obvykle neselže uprostřed rovné plochy. Selže v detailu. Nejcitlivější jsou úžlabí, hřeben, okraje, okapy, komín, střešní okna a napojení na fasádu. Právě tady se rozhoduje o těsnosti a odvodu vody.
Střešní konstrukce musí fungovat jako jeden celek. Tvoří ji konstrukční prvky, parotěsná vrstva, tepelná izolace, pojistná hydroizolace, odvětraná mezera a krytina. Pokud se vrstvy přeruší, může vzniknout tepelný most nebo kondenzace vlhkosti.
Hromosvod, svody a uzemnění je třeba navrhnout společně. Kovová krytina ani jiné kovové prvky samy o sobě hromosvod nenahrazují. Fotovoltiku, komín a střešní okna proto umístěte už do projektu.
Před realizací zkontrolujte:
U šikmé střechy jsou důležité hřeben, okraje a ukotvení krytiny. U ploché střechy vpusti, nouzový přepad a atiky. U členité střechy každé spojení dvou rovin.
Ze staveb víme jedno: detail vyřešený v projektu vyjde levněji než detail opravovaný po zatečení.
Bezpečná skladba střechy potřebuje těsnou hydroizolaci, souvislou tepelnou izolaci, správné odvodnění a hromosvod propojený s uzemněním. Projektant musí společně posoudit hřeben, prostupy, kovové prvky a napojení na fasádu.
U sedlové a valbové střechy vedou jímací vodiče zejména podél hřebene a hran. Plochá střecha může potřebovat síť vodičů nebo samostatné jímače. Kovové prvky, fotovoltiku a komín musí odborník bezpečně připojit k uzemnění, nebo je od systému oddělit.
Postupujte přes pět jednoduchých filtrů.
1. Ověřte místní pravidla. Územní plán nebo regulativy obce mohou určit sklon, výšku, barvu či základní tvar střechy. Zjistěte, jak probíhá stavební povolení. Elektronická podání vyřídíte přes oficiální Portál výstavby.
2. Rozhodněte o podkroví. Pokud v něm chcete bydlet, řešte výšku a krov ještě před výběrem vzhledu.
3. Zkontrolujte pozemek. Praktická kritéria najdete v průvodci výběrem pozemku pro dům. Hranice parcely a terén si orientačně prohlédněte v oficiální mapě parcel MAPKA.
Nejlevnější řešení se nedá určit jen podle názvu střechy. Jednoduchá sedlová nebo pultová střecha ale často vyhraje nad komplikovanou kombinací více tvarů.
U bungalovu rozhoduje široký půdorys a napojení garáže. Sedlová střecha zjednoduší konstrukci. Valbová působí kompaktně, ale přidává nároží. Pultová potřebuje jasný směr odvodnění. Plochá přesné vtoky a hydroizolaci.
U bungalovu s garáží se nám osvědčuje: zahrnout garáž pod hlavní střechu nebo ji oddělit jednoduchým nižším pultem. Každé úžlabí navíc musí mít důvod.
V katalogu projektů bungalovů porovnejte půdorys, napojení garáže a počet střešních rovin. Nejen fasádu.
Pro většinu lidí je bezpečným východiskem jednoduchá sedlová, pultová nebo valbová střecha. Konečný výběr musí respektovat projekt, statiku a lokalitu. V projektech domů uvidíte, jak různé střechy mění vzhled i půdorys.
Pěkná střecha zaujme. Dobře navržená funguje i po letech.
Podívejte se na naši interaktivní mapu
plnou skvělých referencí a krásných
domů po celém Česku.